Jak velmi rádi připomínají obchodníci se zlatem, staré židovské přísloví praví: „Mějte třetinu peněz ve zlatě, třetinu v penězích a třetinu v realitách.“
Zodpovědný investor nemůže zakládat své strategie na přísloví, ale zkušení židovští obchodníci asi opravdu znali základní investorskou poučku: je třeba diverzifikovat, čili rozdělit investici na více částí.
Jednou z variant diverzifikace je – jak se praví ve zmíněném židovském přísloví – investování do zlata. Buď je možné kupovat zlato na burze a držet jej formou podobnou držení akcií, a nebo je možné koupit zlato fyzicky. V tomto článku se budu držet fyzického držení zlata.
Výhodou fyzického držení zlata je především kompletní nezávislost na finančních trzích. Je to jistota proti totální krizi, válce apod.
Nevýhodou je riziko krádeže, ztráty, případně zničení zlata při nějaké katastrofě.
Další drobnou nevýhodou je pomalejší likvidita (déle trvá zlato nakoupit nebo prodat). Zlato nelze rychle prodat. Respektive zlato rychle prodat lze, ale za špatnou cenu. Za férovou cenu se prodává pomaleji, zvlášť pokud jde o větší množství. Stále jde o značně lepší likviditu než například u nemovitostí, ale s likviditou v řádech sekund, jakou nabízejí finanční trhy, se to nedá srovnat.
Nejvýraznější nevýhodou je nestabilní chování ceny zlata. Je potřeba počítat s investičním horizontem až 40 let.
Zlaté mince
Jak už jsem psal v článku o mincích, zajímavým investičním nástrojem jsou z dlouhodobého hlediska mince.
Pokud tyto dvě varianty zkombinujeme, nabízí se nákup zlatých mincí.
Z hlediska rozumného investora, bez hlubších znalostí sběratelství, se jeví nejlepší kupovat zlaté mince, které se svou hodnotou blíží hodnotě zlata.
Investorovi se tak nabízí možnost, že bude stoupat nejen hodnota zlata, ale třeba bude mít štěstí a mince, které nakoupil, začnou mít také sběratelskou hodnotu (bude o ně zájem mezi sběrateli). Díky zvýšení sběratelské hodnoty mince pak při prodeji investor získá také velmi milou prémii v podobě zvýšené sběratelské hodnoty.
Nejzajímavější zhodnocení v Česku nabídla první mince vydaná ČNB v rámci tematického zaměření „Kulturní památky technického dědictví“, kterou byla mince s motivem „Národní kulturní památka papírna Velké Losiny.“ Mince byla vydána v květnu 2006 a následuje ji dalších devět mincí, které byly vydávány dvakrát ročně až do roku 2010. Už prakticky rok po vydání dosahovala cena této mince několikanásobku emisní ceny, která byla u mince v kvalitě proof 4 900 korun. Dnes je možné ji prodat za cenu kolem 70 000 korun. Takové zhodnocení je ale výjimečné a u dnes vydávaných mincí jej pravděpodobně dosaženo nebude, protože jsou vydávány ve značně vyšších počtech.
V případě nákupu mincí po jednotlivých kusech je nejlepší kupovat přímo od lidí a nikoliv od obchodníků s mincemi. Například zlatá mince 2500 Kč s motivem Důl Michal v Ostravě (na obrázku nahoře) stojí u obchodníků přes devět tisíc, ale od soukromých investorů se dá bez problémů sehnat za sedm a půl tisíce.
Není složité narazit na soukromé investory, kteří zrovna rozprodávají svou sbírku, a nakoupit najednou i větší množství mincí. Šikovný obchodník si u většího nákupu domluví lepší cenu.
Cena zlata se samozřejmě hýbe stejně tak jako cena akcií. V krátkodobém horizontu je zlato ještě spekulativnější než akcie. V případě krátkodobých spekulací je lepší obchodovat na burze a nikoliv fyzickým držením.
Fyzické zlato není nástroj na spekulativní obchody, ale spíše dlouhodobá investice s cílem zachovat hodnotu peněz. Přičemž když říkám dlouhodobá, myslím tím 40 a více let, jak jsem vypočítal. Rychlejší růst cen u mincí by pak měl být spíše pouhým bonusem a ne cílem, s nímž do zlata budeme investovat.
