Peníze se tvoří při každé bankovní půjčce. Rekordní množství hypoték v letošním roce signalizuje vznik velkého množství peněz. Pro všechny investory jsou to důležité pojmy – ovlivňují akciové trhy, ceny nemovitostí a tak dál.
Stát musí peníze nejdřív utratit, až pak vybírat na daních
Vše začíná tím, že stát musí peníze vytvořit a dostat je do oběhu. Až potom může peníze vybírat formou daní. Představte si, že stát je nový a vyhlásí, že chce vybírat daně ve své měně, ale přitom lidem žádnou nedá! Katastrofa. To by samozřejmě nefungovalo. Stejný princip platí za chodu.
Stát musí nejdříve peníze utratit, až pak je může vybírat na daních. Nefunguje zde logika hospodaření domácnosti, která musí nejdřív peníze ušetřit a až následně utratit. Stát není domácnost, ani firma. Pokud stát vytváří deficit, ulevuje tím občanům – vybírá na daních méně, než kolik pouští do oběhu.
Kdybychom používali peníze někoho jiného (třeba euro), moderní monetární politika by nefungovala. Stát by musel hospodařit podobně jako domácnost, a to by byla škoda. Centrální banka by ztratila možnost pružně reagovat na stav domácí ekonomiky.
Základním předpokladem je vytvořit po penězích poptávku. Tohle je problém nových virtuálních měn (např. bitcoin) – nikdo je nepotřebuje. Stát vybírá daně ve své vlastní měně. Občané musí jeho měnu mít, aby mohli daně zaplatit. Tím je vytvořena jasná poptávka po penězích. Každý je potřebuje. Za neplacení daní je vězení. Peníze se proto nazývají fiat měnou neboli nucenou měnou.
Takže teď víme, že deficit státního rozpočtu ve skutečnosti není dluh a že není tak špatný, jak by se mohlo zdát. Politici používají slovo „dluh“ jako marketingovou modlu. Útočí na naše podvědomí ovlivněné kulturou země s chladným klimatem. Šetřit je nutné, musíme mít zásoby, jinak zmrzneme. Pamatujte ale, že deficit není dluh a stát není domácnost.
Vznik a zánik peněz v komerčních bankách
Deficit státního rozpočtu je z hlediska vzniku peněz menšinová položka. Peníze vznikají z největší části komerčními půjčkami v bankách, např. hypotékami. Při každé půjčce vzniknou nové peníze. Za půjčky se většinou ručí majetkem. Bez vzniku majetku půjčka nevznikne. Jeden dům může ručit jen za jednu půjčku.
Peníze už nejsou kryté zlatem, ale dalo by se říci, že jsou kryté majetkem nebo výrobní kapacitou. Pokud se nepostaví nové domy nebo výrobní linky, nelze vytvořit nové hypotéky a půjčky firmám.
Peníze zanikají splacením půjčky. Každou půjčkou se vytvoří malý cyklus tvorby a zániku peněz. Mnoho malých cyklů způsobuje velký cyklus opakujících se expanzí a recesí.
Způsobí vyšší množství peněz v oběhu stoupání akciových trhů? Jak kdy. ČNB i FED stahují přebytečné peníze z oběhu tím, že za ně dávají bankám úrok. Banky tak nejsou tlačené přebytečné peníze rychle někomu půjčit, ale mohou je jen pohodlně nechat u centrálních bank. Když jsou úroky hodně malé, tlak na zvýšení množství peněz v oběhu je vyšší a růst akciových trhů větší, než když jsou úroky velké.
Více peněz v oběhu není problém
Růst peněžní zásoby není sám o sobě negativní jev. Většinou jde o přímý a přirozený důsledek zvýšení aktivity v ekonomice. Co kdyby banka půjčila všechny peníze a nemohla půjčit další, a zároveň existuje podnikatel, který si chce půjčit? Podnikatel si půjčí za účelem vytvoření nových produktů a služeb a má v úmyslu zaměstnat nezaměstnané pracovníky.
Pokud banka peníze nemůže vytvořit, plán by se zbytečně nemohl realizovat. Nezaměstnaní by zůstali bez práce a podnikatelský záměr půjde k ledu.
Pokud banka může půjčit nově vytvořené peníze, podnikatelský záměr se může realizovat a nezaměstnaní se stanou zaměstnanými.
V peněžní zásobě přibude přesně tolik peněz, kolik přibude nových produktů a služeb, za které se peníze utrácí. Nebo dokonce přibude zboží a služeb více, pokud je podnikatelský záměr realizován velmi dobře. Kupní síla peněz zůstane zachována nebo se dokonce zvýší. Proto je také v pořádku, když je deficit státního rozpočtu stejný jako HDP. Množství peněz se pak zvyšuje stejným tempem, jako množství produktů a služeb, které se za peníze kupují. Deficit by měl být dokonce mírně vyšší než HDP, aby docházelo k inflaci, která je motorem ekonomiky.
Ekonomika si nasává (vytvoří) tolik peněz, kolik jich potřebuje.
Změna úrokové míry způsobuje cykly
Centrální banka reguluje množství peněz v oběhu především úrokovou mírou. Když je poptávka po penězích malá a ekonomika neaktivní, centrální banka sníží úrokovou míru a banky pak půjčují na nižší úrok. Podnikatelům a domácnostem se víc vyplácí půjčky a kola ekonomiky se roztočí.
Po čase se půjčování roztočí až moc, přibude moc velké množství peněz v oběhu a rozjede se inflace. Centrální banka zvýší úrokovou míru. Půjčování se utlumí a lidé a podniky musejí vracet peníze, které si v minulosti půjčili. Tím peníze zanikají a ekonomika se utlumí.
To způsobuje ekonomické cykly. Krásně to vysvětluje Ray Dalio ve videu Jak funguje ekonomie.
